Jako kyselky se označují všechny vody, které obsahují rozpuštěný kysličník uhličitý ve větší míře. Hranicí je obvykle množství minimálně 1g/l.

Zdrojem kysličníku uhličitého jsou vulkanické procesy a také termická přeměna uhličitanových hornin. Tyto procesy se odehrávají ve velkých hloubkách. Aby se vzniklý kysličník dostal k povrchu a mohl sytit podzemní vodu, jsou nutné výstupní cesty. Ty tvoří poruchy (zlomy) horninového prostředí. Proto se prameny kyselek vyskytují pouze v oblastech s hlubokými poruchami. V Čechách je to hlavně oblast Ohareckého riftu a Lužické zlomové pásmo.

Podle převládajících ostatních rozpuštěných látek lze kyselky rozdělit následovně:

Železnaté kyselky

Jsou takové, které obsahují větší množství železa. Hranice není úplně přesná. Většinou se jedná o vyšší jednotky až nízké desítky mg/l. Záleží také i na celkové mineralizaci.

Kyselky s nízkou mineralizací a vysokým obsahem železa jsou totiž velmi nestabilní. Pokud je odebereme do láhve, vytvoří se docela rychle železité povlaky na stěnách a také železité vločky, které kyselku zakalí a jsou na závadu při konzumaci. Pokud se nám takto usazenou kyselku podaří slít, zjistíme, že ztratila většinu železité chuti.

Kyselky s vyšší mineralizací jsou při stejném obsahu železa stabilnější a vydrží v lahvi bez větších změn i několik dní.

Železnaté kyselky poznáme snadno podle typických okrových úsad při vývěru.

Hlavní oblastí výskytu tohoto typu je Slavkovský les a Tepelská vrchovina. V náhorní oblasti Slavkovského lesa se vyskytují železnaté kyselky s nízkou mineralizací (Prameny, Farská). Na jeho svazích a v podhůří můžeme najít železnaté kyselky s mineralizací vyšší  (Šabina, Radiovka, Dolní Kramolín). V oblasti Tepelské vrchoviny najdeme kyselky s nízkou (Křepkovická) i vyšší mineralizací (Agnes).

Prosté kyselky

Jsou takové, které neobsahují žádný převládající prvek, ani nemají vysokou mineralizaci. Jedná se vlastně o prostou vodu, která je nasycena kysličníkem uhličitým. Tyto kyselky jsou pro většinu lidí nejchutnější

Prosté kyselky netvoří okrové úsady při vývěru a také nemají žádnou minerální chuť.

Hlavní oblastí výskytu tohoto typu je Chebská pánev (Anita, Pochlovická).

Chloridové kyselky

Chloridové kyselky obsahují větší množství soli. Na jejich vzniku se podílí fosilní solanky, vzniklé z mořské vody. Proto často mívají i vyšší obsah jodu.

Poznáme je podle typické slané chuti.

Hlavní oblastí výskytu tohoto typu je Polabí, kde se nachází rozsáhlá akumulace těchto vod v cenomanských pískovcích mezi Sadskou a Hradcem Králové.